30. 1. 2009 Rabštejn nad Střelou

          Vydáváme se na jeden z našich prvních výletů. Cílem naší cesty se má pro dnešek stát Rabštejn nad Střelou, prý nejmenší městečko ve střední Evropě. Já ho znám, tak uvidíme, zdali se tu zalíbí také Marečkovi.

         

Protože už na Marianské nás začal vypékat foťák, dnes vidíme, že ho to stále nepřestalo bavit, a tak fotil jen to, co chtěl on. Co se mu líbilo, posuďte sami.

         

Kudy ale vedla naše cestička? Auto jsme nechali v Poustkách, odkud jsme se vydali po turistické značce skrze lesík směr Rabštejn nad Střelou. Značka nás vedla chvilku lesem, chvilku nám ukazovala výhledy. Těsně před Rabštejnem nás vede po louce s krásným výhledem na město s hradem a také jez. Tady se náš foťák opět vzpamatoval a začal fotit.

         

Děláme tedy rychle pár foteček a pokračujeme hore k hradu. Tady se Mareček shání po turistické známce. Ovšem marně. Nikde nic, a tak se vydáváme k ranči s koňmi. Třeba tam budeme mít větší štěstí.

         

Bohužel ani zde neuspějeme. Pán nám alespoň radí, kudy se máme vydat dál. Tahle část cesty je pro mě úplně nová. Vydáváme se podél řeky střely a po chvíli ji přecházíme po novém mostě. Za ním se zastavujeme, protože slyšíme cosi klepat. Mareček se snaží přemluvit foťák, ale ten stávkuje. A tak si datla musíme uchovat v živé paměti.

         

Pokrčujeme dál nahoru, jestli dobře, nevíme. Dostáváme se na místo krásného výhledu na Rabštejn. Dřevěný kříž tu má za úkol symbolizovat událost, při které věrný kůň zachránil svého pána v husté mlze. I my se tu musíme zvěčnit. (Děkuji foťáčku, že byl tak laskav, a foto nám umožnil!!!)

         

Netrvalo to dlouho a my už drandíme zpátky do Žatce, kde na nás čeká horký čaj. Nemůžeme se ho dočkat, protože jsme celí namrzlí!