26. 3. 2010 Z Rakovníka na Křivoklát a pak kolem Berounky

          Na tento pátek slibovaly předpovědi krásný slunečný den a vzhledem k tomu, že jsem měl z minulého týdne nějaké napracované hodiny, připravili jsme si s Leničkou výlet Křivoklátskem. Navíc když už o víkendu má být zase škaredě.
          Hned ráno přiděláváme kola na auto a přepravujeme se do Rakovníka. Objevili jsme super parkoviště nedaleko centra. Kola jsou dole, můžeme vyrazit. Ještě moment, udělám fotečku místa, kde parkujeme. Ale co to! Ve foťáku není paměťová karta! Jsme v Prčicích. Fotky nebudou. Tak to tedy ne, je přece všední den a obchody mají otevřeno. Navštívíme tedy nejbližší prodejnu foto a získáváme další kartu do foťáku. Tak, a teď už můžeme vyrazit. Na cyklostezku vyhlídnutou v mapě jsme narazili záhy, a tak nic nebrání se po ní vydat. A hned na začátku musím napsat, že nás uchvátila. Vede podél Rakovnického potoka až na Křivoklát a vzhledem k pátečnímu dopoledni na ní nebylo žádného lidu. A počasí taky nezklamalo, zakrátko se poprvé svlékáme a za další chviličku znovu. V pohodovém tempu dorážíme až do městečka Křivoklát.

          Chvilku hledáme cestičku k hradu a nakonec tlačíme kola příkrou strání. Jsme tu, super. A ačkoliv ještě nezačala turistická sezóna, dostáváme se na nádvoří hradu. Tajně jsem doufal, že tu seženeme turistickou známku, ale máme smůlu. Paní pokladní jsme v její svatyni nezastihli, a tak po prohlídce nádvoří vyrážíme dál po žluté turistické trase do Roztok. Tedy prvně jsme ji netrefili a vyšlápli si pěkný kopeček, abychom ho vzápětí zase sjeli. Schovanou cestu záhy nacházíme a po ní dojedeme až nad Roztoky.

          Roztoky ale není naše cílové místo. Máme namířeno ještě dál. Hned na začátku jsem přemluvil Leničku, abychom se podívali k Nezabudickému mlýnu a přívozu pana Proška v Luhu pod Branovem. Sjedeme tedy do Roztok a po silnici si zase musíme stejný kopec vyšlapat. Lenička se už kouká trošku divně, ale pořád jede. Po výživném kopečku sjíždíme opět k řece a klidnou cestou jedeme podél řeky Berounky ke zmiňovaným místům. Po krátké zastávce a nutném fotu, jedeme dál po proudu kolem Rozvědčíku a Čertovy skály až do Týřovic. Už pod Týřovicemi jsme začali stoupat, a to pořádně, a jen tak brzy nepřestali. Vyšlápli jsme si to přes Hřebečníky do Panošího Újezdu a Pavlíkova. Jakmile jsme ale najeli na hlavní silnici, všechna romantika byla pryč. Míjelo nás jedno auto za druhým, a tak nezbylo než za Pavlíkovem uhnout směrem na Chlum a poté Dolní Chlum, kde jsme se opět napojili na naší ranní křivoklátskou cyklostezku. Poté jsme už v poklidu dorazili zpět do Rakovníku.
          V Rakovníku jsme ještě navštívili náměstí, kde jsem získal alespoň jednu turistickou známku z dnešního výletu. Ten jsme zakončili ještě místní zmrzlinou. Bohužel byla dost šizená, tak jsme si moc nepochutnali. Výlet to byl ale super, tak jsme se vraceli domů více než spokojeni.