Kdy se naposledy udělalo v únoru tak hezky? Ani nepamatuji, ale nám to opravdu vyhovovalo. Prodloužili jsme si víkend a zajeli do Lhotky. A protože se nám tam o Vánocích dobře spalo, strávili jsme tam příjemné tři další dny.

První den jsme se vydali přes Údolí děsu do Vanova, odkud jsme zamířili do tábora, kde Mareček trávil své dětství. Celou dobu mi barvitě vyprávěl své zážitky, jen ten kopeček, kdo kterého vždy závodili už nebyl tak veliký ;) Po prozkoumání celého tábora jsme se vydali lesní cestou (cestou odvahy) směrem do chatové osady, kde jsme chvilku bloudili, ale nakonec jsme se úspěšně vymotali přes louku.

Po loukách jsme pokračovali dál, až jsme přešli propojku mezi Vanovem a Vanůvkem. Nakonec jsme se opět přes louky ocitli v Řásné, odkud vedla naše cesta zpátky do chaloupky. Všichni jsme ten den padli za vlast ;)

Abychom opět vychutnali krásy přírody, vydali jsme se dnes přes náš oblíbený Štamberk na Javořici. Kudy jsme šli, popisovat nebudu, protože se k Javořici dostaneme vždycky jinou, ale zaručeně krásnou, cestou.

I Bertík je venku spokojený a ani se mu nechce domů! Po svačince v novém javořickém přístřešku se otáčíme a vracíme se cestou, necestou zpět k chaloupce.

Postupujeme lesem až na louky nad Rabštejnem. Postupně se začíná stmívat a my od rozcestí U Nového Dvora zamíříme skoro přímo k našemu autu. Bertík sice chvilku protestuje a potřebuje se vyválet pořádně ve sněhu, ale nakonec se dostaneme k našemu vozítku a spokojeni můžeme odjet domů.