Opět po měsíci jsme se vydali na další průzkum naší země. Tentokráte na sever k obci Tisá. Auto jsme nechali na neplaceném parkovišti a hurá do skal. Tedy ještě nám zbýval kousek po silnici. Ten jsme ale zmákli rychle. Dokonce tak rychle, že první dvojice se musela i kousek vracet. Nevadí, scházíme se už u vchodu do skal, kde po nás chtějí vstupné. Vyděrači! Tak bereme ještě známku.
Hned prvními kroky vstupujeme do nitra skal a záhy se dostáváme na jejich vrcholky, které se ukazovaly již ze silnice. Pomaličku se procházíme a opatrně našlapujeme. Lenička má z toho hrůzu, až se jí třesou kolena a raději s námi nemluví.
Jakmile ale sestoupíme trošku níž a opustíme první várku skal, je všechno zase v pořádku. Míjíme teď Severní stěny a Volské kameny. Na počasí letos máme zase štěstí, je nádherně. Scházíme až do kempu Pod Císařem, kde se na louce usadíme a zdlábneme nachystanou svačinku. S plným bříškem je hnedle líp.
Čas máme dobrý, můžeme se tedy vydat ještě dál. Namířili jsme si to tedy k obci Sněžník po červené turisťárně. Cesta vede lesem a je málo na co koukat, tak si aspoň povídáme a rozebíráme všechno, co se dá. Netrvá to dlouho a jsme na konci lesa. Pak už jenom louka a stojíme u rozcestníku na Děčínský Sněžník. Budeme muset zase stoupat do kopce. Známku tu sice měli, ale nekupuju ji. Co kdybychom tam nedošli. Jaká chyba.
Tady už to dobře známe, a tak nedávám Leničce žádnou příležitost k tomu, aby se jí zase rozklepala kolena. V pohodě projdeme již jednou prochozenou trasu a zase scházíme k našemu vozítku. Super, jsme celí, zdraví a zase o kousek bohatší. Skály tady jsou hezké, jen je škoda, že tak tmavé. Snad za nějaké to tisíciletí zase zesvětlají.
Od rozcestí to k rozhledně na Děčínském Sněžníku není daleko. Jsme tam za necelou hodinku. Cesta na vrcholcích je už zase rovná. V restauraci pod rozhlednou se ptám na známku, ale tu tady rozhodně nevedou. Smůla! Rodiče si dávají kafčo. Nezdržujeme se dlouho a zase vyrážíme zpět. Abychom nešli stejnou cestou, vybrali jsme si turistickou zelenou. Procházíme zase Sněžníkem a po cyklotrase se vracíme zpět k Tiským stěnám.