Tak jsme zase jednou dorazili do Lhotky. A protože už to tam máme trošku projité, vyrazili jsme tentokráte autem na Stvořidla. Ze Lhotky je to něco přes hodinku cesty, ale nám to nevadí. Bereme Bertíka a zastavujeme tentokráte u vlakové stanice ve Smrčné.

S Leničkou to tady už známe, ale pro rodiče je to tu nové. Počasí nám kupodivu moc přeje. Na to, že je konec dubna, je krásné počasí a neuvěřitelné teplo. Procházka podél řeky je tedy super. První kameny překvapily rodiče a ti jsou nadšení. Zároveň také zkouší nové boty, které si pořídili cestou do Lhotky v Kladně. Míla je zatím moc spokojená a Ruda nějak nemůže botám přijít na chuť. Snad se to zlepší.

Kameny jsou už všude kolem a krása tohoto úseku Sázavy je ještě umocněna sluníčkem. Zastavujeme tedy, přeskakujeme kameny a kus od kraje usedáme a vytahujeme svačinku. Taky už je čas. Během baštění se také objevují vodáci na gumových člunech. Zdravíme vodáky "Ahóóój".

Pokračujeme dále přes kemp na Stvořidlech a dál podél řeky k zátoce pana Foglara. Tedy cesta byla po stráni a sklon se čím dál víc stupňoval. Nakonec mě skoro nikdo neměl rád. Jo, a ještě jsme našli první letošní klíště. Chytila ho Míla.

Tábor ve Sluneční zátoce je pořád na místě a dokonce tu snad i někdo je. Procházíme skrz a opět jsme na cestě. Je to dobré jít zase po normální cestě. V pohodě už dorazíme do Ledče nad Sázavou. Tentokráte na nás nečeká žádná bouřka a kapky vody. Máme tedy aspoň čas podívat se na náměstí a v pohodě dojít až k nádraží. Tam nás doprovázel místní psík. Nakonec jsme ho konečně odehnali.

To co jsme šli celý den jsme vlakem zvládli cca za 10 min. Jsme zase u auta a vyrážíme zpět na naší základnu. Večer si všichni sesedneme k ohni a poklábosíme co je nového v Žatci i v Telči.