Dnes, krátce po snídani, vyrážíme na výpravu k Plešnému jezeru. S Leničkou chceme napravit to, co se nám nepovedlo vloni, když jsme tu projížděli na kolech směrem do Telče. A protože víme, kudy tudy cestička, zastavujeme naše přibližovadlo ve vesničce Jelení. I sem jsme se dostali vloni. Bohužel letos musíme platit parkovné a poté se již můžeme vydat nejkratší cestou k jezeru. Šumava je bohužel protkaná asfaltovými cestami, a tak si to vlastně pohodlně šlapeme směrem vzhůru. Nohy nás ale za chvilku začnou bolet a nejraději bychom byli už tam.

Asi po hodince a půl konečně dorážíme k Plešnému jezeru. Cestou do kopce jsme se pořád zahřívali, když jsme si ale tady sedli a vytáhli svačinky, než jsme vstali, byli jsme celí skřehlí od studeného větru. Navíc začalo i drobně pršet, tak jsme se rozhodli pokračovat. Dolů scházíme k místu, kde jsme vloni zůstali. Na pěší turistiku je to cesta příjemná, ale s koly se tu jet rozhodně nedá. Dobře, že jsme to vloni ani nezkoušeli.

Než jsme došli k rozcestí a nouzovému nocležišti, Lenička si ještě trošku zacvičila a také jsme v posledním úseku shlédli výtvarná díla žáků základních škol pověšená na okolních stromech. Celkem hezká výstavka. Jsme na odpočívadle - překvapen,i co se s ním za ten rok odehrálo. Vypadá teď větší a i útulnější.

Odtud zamíříme po asfaltce ke Schwarcenberskému kanálu. Chceme ho ukázat rodičům. Netrvá dlouho a jsme u něj. Pomaličku se posouváme opět k našemu výchozímu místu - obci Jelení. Na chvilku se ještě zastavíme v muzeu plavebního kanálu a protože začíná pršet, za chvilku jdeme k autu.

Vyšlápneme poslední kopeček. Tedy je to pořádný kopec, i když není nikterak dlouhý. Jsme zpět u auta. Máme ještě dostatek času na přípravu na večerní divadlo. To vyšlo skvěle. Rodiče se moc bavili a přišli móóóóc spokojeni. My jsme zatí prochodili Krumlov a nakoupili nějaké potřebné věci. Spát jsme šli až po půlnoci.