Do rána jsme se moc nevyspali a po švédských stolech na snídani jsme zablaili věci na pokojích. Míla s Rudou ještě stihli vyšlápnout na nedaleký kopeček. A protože se jim tam líbilo, zašli jsme si tam i my. Je tu hezký výhled do okolí, a tak jsme se mohli pokochat před odjezdem místní krajinou. Je opravdu nádherná a doufáme, že se sem ještě někdy podíváme.

Po malebné chvilce na vyhlídce jsme s Leničkou sešli zpět k Fontáně. Všichni jsme nabalili věci do auta a rozloučili se s paní vedoucí. V autě jsme se rozhodli jet se podívat k hrázi lipenské přehrady. Přesněji řečeno, do obce Lipno. Projížděli jsme tudy vloni, a protože jsme hledali brzdové destičky, nebyl čas se tu pořádně porozhlédnout. Parkujeme u obchoďáku a jdeme se podívat na tu lipenskou architektůru. Také objevujeme kameru, která každý den ukazuje na ČT2 počasí. Nakonec jsme zašli až nakonec kamenného mola a pozorovali vodní hladinu.

Cestou zpět k autu nás překvapilo, kolik je tu všede žabiček. Nakonec si je můžete sami zkusit spočítat na fotce. Loučíme se s Lipnem jako obcí i přehradou. Ještě si nakoupíme nějaké jídlo do auta a vyrážíme. Čeká nás umorných 300 km domů. A počasí? Teplo, kupodivu. Dojeli jsme ale v pořádku a u Loun jsme se rozhodli to vzít ještě přes Selibice. A dobře jsme udělali. Tak jsme se už dlouho třešní nenacpali. Zatím co jsme byli pryč, dozrály. Paráda.

Prodloužený víkend s divadlem se moc vydařil a podívali jsme se zase na kus hezké přírody.