Na Velikonoce se domlouváme s Martinem, že se zastaví v Telči, kam se zrovna také chystáme. Slovo dalo slovo a hned v sobotu ráno se scházíme v cukrárně. Martin přivezl i Julii a mohli jsme tedy vyrazit na obchůzku Telče, abychom nakonec skončili na výstavě kočárků, kterou zorganizovala maminka. Poté jsme ještě na skok skočili do cukrárny a odtud si to auty namířili do obce Doupě. Následovala naše oblíbená trasa na hrad nedaleký Roštejn. Ne všem se sice zamlouvala procházka přírodou, ale nakonec jsme došli až na hrad a Martin s Julií si vyběhli na věž. Tedy po značném přemlouvání a ujišťování, že se to dá absolvovat i v neturistických botách. Cestou zpět byl dokonce málem ztracen i Juliin pejsek, poté co nemohl chvilku svou paničku dohledat, ale nakonec se přece jenom umoudřil a vydal se stejnou cestou co my. Společný den jsme ukončili ve Lhotce nutno říct, že my jsme si den užili do sytosti. Snad to bylo stejné i na druhé straně.
Ještě večer se sejdeme s mými rodiči a Lenička dostane předčasně dárek k narozeninám a k tomu přání.