12. 8. Litomyšl, Žamberk

          Po tak dlouhém výletě, co jsme měli včera, si musíme také trošku odpočinout. Naplánovali jsme si tedy cestu do Litomyšle a Žamberku, tentokráte autem. Jednak jsem v Litomyšli nikdy nebyl a Míla s Rudou mně ji chtěli ukázat, a potom se Míla domluvila na návštěvě v Žamberku u kamarádů.
          V Litomyšli jsme byli za chvilinku. Zaparkovali jsme na odstavném parkovišti u hlavní silnice a přes nadchod se dostali blíže k náměstí. Včerejší nevydařené počasí tak trošku přetrvávalo, ale naštěstí nepršelo. Bundy jsme si raději ale nechali. Náměstí mi tak trošku připomnělo Telč. Rovněž je s podloubím, ale není tak veliké. Obešli jsme ho takřka celé a ještě než jsme zamířili k zámku, museli jsme ochutnat místní kuchyni. Dali jsme si polévku a nějaké to pečivo. Ovšem vzhledem k tomu, že jsme to zapili nápojem černé barvy, dostavily se záhy jiné potíže, spojené s hledáním příhodného místa k vykonání potřeby.
          Uličkou se sgrafiti pomaličku míříme k nádherné stavbě zámku. Před ním je jakási výstava novodobého umění. Všichni se divíme, co má vlastně představovat. Raději to přestáváme zkoumat a jdeme se podívat na nádvoří. Pár foteček a zase se vydáme cestou zpátky k autu. Ovšem to by nebyla Lenička, kdyby něčím nepřekvapila. Usadila se Jiráskovi přímo v náručí.
          Cesta do Žamberku už byla trošku delší. Stavili jsme se ještě v Ústí nad Orlicí navštívit obchoďák a dopřát si Míšu a pak už jsme dojeli po silničkách až ke kostelu v Žamberku. Tam jsme se rozdělili. Ruda s Mílou šli na návštěvu a my s Leničkou hledali vhodné a hlavně levné tričko do obleku na Davidovu svatbu. Jenže sehnat čistě bílé tričko do véčka a ještě k tomu levné, není zase tak jednoduché. Nakonec jsme už zoufalí vzali celkem hezké, ale drahé, od prodavačky, která mi stačila nabídnout ještě slipy. Nestačili jsme oba vytřeštit oči, jak to vlastně myslela. Raději jsem zaplatil a rychle mazal pryč :-). Bylo tak akorát, abychom se ještě setkali se Zděndou a Janou, kteří doprovodili Rudu s Mílou k našemu autíčku a pak už jsme se všichni uvelebili do sedadel a dojeli v pořádku zpět do Proseče.