Ach to ráno, ještě že svítí aspoň to sluníčko.
Leničko, ty jsi zlatíčko. Bez svačinky by to nešlo.
Důležité je pořádně prostudovat mapu.
Tak kudy? Do leva, nebo rovně?
Kuk na mě. Fotečka pouhá, z výletu.
Ty klády sem dali móóóóc dobře.
Cestou, necestou, polem, nepolem....
Společně na začátku rokle.
Pohled vzhůvu Kovářovou roklí.
V rokli je mnoho míst k focení.
Skály jsou vysoké a nádherné.
Na dřevěných chodnících se nám to vyšlapovalo krásně.
Na Hvězdě jsme se všichni kochali výhledem z vrcholků.
Odpočinek je potřeba a na sluníčku je vydatný.
S Leničkou je přece jenom nejlépe.
Tak, ale teď už rychle směrem k domovu.
Čuník byl pořadný kousek.
Společné foto na Supím hnízdě.
Milena na vrcholku Supího hnízda.
No, není to pohoda si sednou na skálu.
Ale pohoda může být i na lavičkách.
Uf, kdy už budeme doma ve srubu.
12. 4. Broumovské stěny, Kovářova rokle
11. 4. Teplické skály, Adršpach
      Nedělní ráno nás přivítalo jak jinak než sluníčkem. Pomalu jsme rozlepili očička a začali se připravovat na cestu Broumovskými stěnami skrz Kovářovu rokli. Lenička namazala svačinku, já s Mílou kouknul do mapy, kudy tudy cestička, naplnili jsme se čajem a kafíčkem a hurá ven.
       První část cesty jsme měli už trošku prošláplou, do Slavného to tedy šlo pohodově. Místu Bertíkova pátečního ovonění jsme se zdaleka vyhli a po krátké debatě na křižovatce nad Slavným se vydáváme spodní cestou do Broumovských stěn. Ještě netuším, co nás vlastně čeká. Před vstupem do rokle ještě zkoukneme vodopád, dáme si svačinku na kládách společně s tetou Jelenkou, která nás poctila telefonním hovorem a také navštívíme místního řezbáře - totemáře.
       Rokle nás vítá sluníčkem. Jedním slovem, je to nádhera - tolik prostranství, panenská příroda, skalní útvary kolem dokola, pěšinka podél stěn, zpěv a skřehotání ptáků kolem. Prostě paráda. Cestu si užíváme do sytosti a hlavně nás nic nehoní. Na konci rokle se zastavujeme na kus řeči s pracovníky rezervace. Celé jaro tu pokládali chodníky, a tak jsou na svou práci právem pyšní.
      Chodníky končí a my se musíme rozhodnout, zda se vydáme ke kpličce Hvězda, nebo hned pokračovat přes Supí hnízdo směrem k domovu. Vítězí prní možnost a je to dobře. Poskakujeme přes kameny a dostáváme se k vyhlídce na Hvězdu. Vzhledem k tomu, že máme trochu času, odpočíváme a doplňujeme energii. Ještě společné foto s Leničkou na skalách, trocha vystrašení u ohrady s přítelem prasetem a můžeme vyrazit přes zmiňované Supí hnízdo k domovu. Všichni jsme pozitivně naladěni a užíváme si krásného počasí, i když už se sem tam honí mráčky. Musím přiznat, že tento den mě nejvíce uchvátil.
       Na zpáteční cestě ke Slavnému objevujeme ještě skalní stěnu, akorát vhodnou pro naše focení, a taky skalní útvary ve tvaru hříbků. Ve Slavném se s Rudou zastavujeme u rybníčku pro proutí. Zítra jsou totiž velikonoce a  ty se bez proutí neobejdou.
       Večer končíme opékáním buřtů u ohníčku.
       Byl to opět nádherný den .
13. 4. Velikonoce, Ostaš, návrat domů