27.7. Z NÝRSKA DO NOVÉHO MĚSTEČKA
Dnes se probouzíme už ve čtvrt na šest. Z se stanu ale vyhrabeme až ve třičtvrtě. První, co uvidíme, je divná rodina vedle nás. Otec už je dávno někde pryč, ostatní si čtou a mlčí. Začínáme balit, pak přichází na řadu snídaně v obvyklém ražení.
Těsně před odjezdem jdu ještě přeprat moiry, protože za posledních pár nemytých dní vzaly za své. Mareček zatím bolí mokrý stan. Při přezouvání zjišťuji, že jsem posledních pár chvil chodila s návštěvou v botě. Tu jsem okamžitě vyhodila. Mareček se začal strašně podivovat: „Nechápu, jak sis mohla nevšimnout, že máš v botě slimáka!?“ No jo, kdo si to nezkusil, neví, že tam takový slimák opravdu cítit není.
Navíc zjišťuji, že jsem si poslední dva dny zapomněla vzít prášky. Suprově nám to začíná. Honím tedy mamču, aby zjistila, co a jak dál. Ještě se při odjezdu zastavujeme v miniobchůdku na malý nákup. Mareček si dává jako bonus vdoleček!
Vyrážíme tedy na cyklotrasu číslo 33 směr přehrada Nýrsko. Jede se nám moc dobře až k Hamerskému Mlýnu. Od něj pokračujeme na polní cestu až na rozcestí. Na něm se mě Mareček ptá: „To Černý jezero je odtud už kousek, pojedeme se tam podívat?“ Sděluje mi, že cesta vypadá vcelku dobře, a proto souhlasím. Jen blázen by k němu nechtěl jet, když už je jen kousek :-).
Začínáme tedy stoupat. Naším cílem je za 4,5 km Stateček. Tady by měl být vrchol. Zpočátku stoupáme poměrně schůdně, jedeme sice pomalu, ale jedeme. Po dvou kilometrech začíná trasa prudce stoupat. Předchází nás chodci. Zhruba 800 metrů před cílem to vzdáváme a slézáme z kola. Kdo nejel s náloží, neuvěří. Lepší je na kole jet, než ho tlačit! Nicméně teď nám nejde pořádně ani jedno. Cesta je naprosto úděsná. Poslední zatáčka a jsme tam. Pomalu nemůžeme ani stát.
4,5 kilometru nám trvalo dvě hodiny. Je nám jasné, že s dnešní trasou bude malý problém. Sedáme si a klopíme do sebe 4 rohlíky. Jsme vysílení. Ptáme se cyklistů, kteří sjíždí od Černého jezera, jaká je tam cesta. Sdělují nám, že rozhodně horší, než jakou jsme přijeli. Děsím se. Dohadujeme se nad mapou. Pak se pro jistotu ptáme ještě tatínka s malými dětmi. Ten říká pravý opak, že to nejhorší máme za sebou. Jdeme se tedy ještě podívat na vyhlídku a pomalu vyrážíme.
Cesta vede sice do kopce, ale proti tomu, co jsme právě projeli, je to slabý odvar. Proto vystoupáme asi 3 km nahoru a zbytek sjíždíme dolů k Černému jezeru. Klasika. Davy lidí, kteří si hrají na turisty (dole nechali auto a po asfaltce došli těch 5 km pěšky). Sjedeme tedy dolů a odtud stoupáme na Špičák. Začínáme uvažovat o přespání v Železné Rudě. Nakonec ale jedeme dál. Při stoupání na Pancíř jedeme tak rychle, že i pták vedle nás běží.
Po cyklotrase číslo 38 jedeme asi 8 kilometrů. Ještě trasu trošku poupravujeme a míříme na šumavskou magistrálu. Ještě, než na ní najedeme, zastavujeme a jíme v Gerlově Huti. Stále měříme, kolik kilometrů ještě zbývá. Nevěřím, že to dnes dojedeme. Šumavská magistrála vede zpočátku vedle silnice, poté se na ní bohužel napojuje. Naštěstí vede většina trasy z kopce dolů.
Po cyklotrase číslo 38 jedeme asi 8 kilometrů. Ještě trasu trošku poupravujeme a míříme na šumavskou magistrálu. Ještě, než na ní najedeme, zastavujeme a jíme v Gerlově Huti. Stále měříme, kolik kilometrů ještě zbývá. Nevěřím, že to dnes dojedeme. Šumavská magistrála vede zpočátku vedle silnice, poté se na ní bohužel napojuje. Naštěstí vede většina trasy z kopce dolů.
Asi 7 kilometrů před Hartmanicemi nás zastihla přeháňka. Naštěstí mě dnes poprvé v životě Mareček poslechl a právě včas si vzal pláštěnku. Tudíž sice stavíme pod stromem, ale moc jsme nezmokli. Tady trávíme asi půlhodinu, než vysvitlo sluníčko. Sjíždíme tedy do Hartmanic, kde v Coopu nakupujeme. Dnes poprvé začínáme mít chuť na něco sladkého, takže kupujeme asi tunu slabůstek.
Dál se vydáváme směr Sušice, až sjedeme do Nového Městečka, kde nacházíme kemp. Mareček se ptá na cenu. Ta se nám nelíbí, a tak se vydáváme dál do Annína do dalšího kempu. Ten je ale mnohem dražší, a tak se potupně vracíme zpět do kempu prvního a za pár okamžiků jsme už zabydlení. Jsme šíleně unavení. Při zouvání Mareček povídá: „Hádej, co mám v botě?“ Nejen my, ale i slimák měl cestovní den.
